Kdo dnes řekne nesolte chodníky?
Citlivé téma! Sůl v zimě pomáhá, ale stromy i lidé za ni platí vysokou cenu. Každou zimu se na silnicích a chodnících objeví tuny posypové soli. Pomáhá nám bezpečně chodit a neuklouznout a silnice zůstávají sjízdné. Jenže tahle „záchrana“ má i svou odvrácenou tvář. Výrazně poškozuje přírodu kolem nás, stromy, půdu, vodu, a nakonec i naše vlastní zdraví.
Nejvíc za tuto záchranu platí městské stromy.
Když se sůl dostane do půdy, narušuje kořeny stromů a brání jim přijímat vodu. Stromy zpomalí růst a chřadnou. To se projevuje postupným zasycháním listů od okrajů k řapíku, jejich odumíráním a opadáváním, častým rašením nových listů, jejich opětovnou nekrotizací. Listy i postižené větve zasychají a často odumírá celý strom. U jehličnanů je situace ještě horší – slaný sníh z fréz dopadá přímo na větvičky a spaluje je. Ve městech se pod stromy může během zimy nahromadit až několik kilogramů soli na metr čtvereční, což je dávka, ze které se mnoho stromů už nevzpamatuje.
Sůl neškodí jen stromům.
Je jasné, že slaný led jednou roztaje, vsákne se do půdy nebo odteče do řeky, prosakuje až do podzemních vod. Sůl neškodí jen stromům, ničí povrchy chodníků, zvyšuje prašnost, urychluje korozi aut, dráždí lidskou pokožku i tlapky domácích mazlíčků. Viditelné mapy na našem oblečení a botách dokážeme odstranit. Stromy si s nánosy solí neporadí. Přitom je dnes ve městech potřebujeme více než kdy jindy. Ochlazují ulice, čistí vzduch a zadržují vodu. Když je oslabíme solí, přicházíme o přirozenou ochranu před horkem i znečištěním.
Jaké soli se používají:
K posypu se používají chemické látky, které snižují bod mrazu vody. Nejčastěji jde o:
- Chlorid sodný (NaCl) – klasická kamenná sůl, účinná do −7 až −9 °C. Je levná, ale nejškodlivější.
- Chlorid vápenatý (CaCl₂) – funguje až do −29 °C, stačí ho menší množství a je šetrnější ke stromům. Je však asi třikrát dražší.
Obě soli obsahují i přísady proti hrudkování a mají pH kolem 7 – 9.
Existují šetrnější alternativy.
Žádná varianta není dokonalá, ale některé jsou k přírodě výrazně ohleduplnější:
- písek a štěrk – nezpůsobují chemické poškození a zvyšují tření,
- keramzit nebo ekologické granuláty – lehké, účinné a šetrné,
- močovina (urea) – používá se na letištích, nekoroduje, ale je dražší,
- chlorid vápenatý – méně škodlivá varianta klasické soli.
Méně soli, více zdravých stromů.
Řešením není sůl úplně zakázat, ale používat ji rozumně. Kombinovat ji s inertními materiály, solit jen tam, kde je to nutné, a chránit kořenové prostory stromů. Každý kilogram soli, který se nedostane do půdy, znamená větší šanci, že naše městské stromy přežijí.
